Zajímavosti v okolí - tipy na výlet


osada Jizerka

osada Jizerka

Jizerské hory

Nejsevernější pohoří České republiky, na západě sousedící s Lužickými horami a na východě přecházející do Krkonoš, za jejichž výběžek kdysi byly považovány, to jsou Jizerské hory, od nepaměti hory hraniční. Pohoří, budované převážně prvohorními hrubozrnnými žulami, spadá na severu příkře do pahorkatiny kolem Frýdlantu, jižními svahy klesá pozvolna do kotliny pod hřebenem Černé Studnice a Ještědského hřbetu. Z jeho nejvyšších hor v severní části - Smrku (1124m), Jizery (1122 m) a Černé hory (1084 m) stékají prameny desítek vodních toků k Jizeře a Kamenici, Nise a Smědé. Nejvyšší hora Wysoká Kopa (1126 m) leží na polském území. Po hřebenech hor vede rozvodnice mezi Severním a Baltským mořem.

Bukovec nad osadou Jizerka

vrchol Bukovec - 1004 m.n.m.

Strmé okrajové svahy na severu spadají do hlubokých roklí a strží s vodopády a peřejemi mezi žulovými balvany. Kromě vodních toků jsou charakteristickým krajinotvorným prvkem této oblasti smrkové, na severních svazích pak bukové porosty, louky s horskou květenou a rašeliniště, které dodávají krajině severský ráz. K raritám patří i zakrslá forma smrku, kterou je možné vidět Na Čihadlech, rašeliništi, které za svůj název vděčí z minulosti čihařům - lovcům zpěvného ptactva. Zvláštností tohoto místa je i to, že z jezírek odtékají vody do dvou moří.

Bohaté na květenu jsou horské louky, na nichž upoutá zejména prha arnika, kýchavice Lobelova, prstnatec májový, pětiprstka žežulník. Bylinné patro lesních porostů, ať již smrkových nebo bukových, reprezentuje zejména hořec Tolitovitý, lilie Zlatohlavá, měsíčnice Vytrvalá, žluťucha Orlíčkolistá nebo mléčivec Alpský.

Kostel sv. Františka z Pauly

Kostel sv. Františka z Pauly

Kostel sv. Františka z Pauly (kulturní památka)

Z let 1779 – 84, rokokový interiér. Z počátku byl kostel zasvěcený sv. Vavřinci a poté, co patronát převzal hrabě Desfours, Františku de Paula. Na hlavním oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po jeho stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století. V postranních oltářích je obraz sv. Vavřince a socha Panny Marie. Rokoková kazatelna je z 18. století. Kazatelna i křtitelnice jsou dokladem značného rozmachu řezbářského řemesla té doby. Jediný zachovalý zvon pochází z 17. století a byl sem přenesen v r. 1784 z Mladé Boleslavi. Krásný lustr připomíná, že jsme v oblasti s bohatou sklářskou tradicí.


Mauzoleum

Mauzoleum

Mauzoleum

Návštěvníky místního hřbitova zaujme mohutné mauzoleum s kopulí, které bylo postaveno synem neobyčejně podnikavého Johanna Schowanka, zakladatele firmy na výrobu dřevěných perel a hraček. Později byla firma přejmenována na závod TOFA, nyní firma Detoa. Předtím než v roce 1934 J. Schowanek zemřel, přál si být pohřben na albrechtickém hřbitově.

Kaplička Panny Marie

Již od 16. století byla zbudována kaple pro sošku Panny Marie nalezenou bývalým domorodcem panem Bittnerem. Od té doby byla vroucně uctívána zdejšími obyvateli z celého okolí. V nedávných desetiletích však nastalo období, kdy se na úctu k Panně Marii na tomto místě zapomnělo. V roce 1990 však byla obnovena tradice pouti ke kapličce na Mariánské Hoře. V květnu 1994 byla kaplička poničena a milostná soška Panny Marie odcizena. Místními farníky byla zrekonstruována nová socha Panny Marie a při následující Mariánské pouti v roce 1995 byla kaplička znovu vysvěcena. 

Mariánskohorské boudy

Dodnes oblíbený cíl turistů. Jedná se o pasteveckou enklávu krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni. Založena byla v roce 1705 a až do minulého století byla nazývána Fritzovy boudy. 

Mariánskohorské boudy v Jizerských horách

Mariánskohorské boudy

Kaplička Panny Marie

Kaplička Panny Marie


Protržená přehrada (kulturní památka)

Přehrada na řece Bílé Desné, v nadmořské výšce 806 m.n. byla postavena v letech 1912 až 1915. Dne 18.9.1916 došlo k protržení přehrady, jež mělo katastrofické následky. Povodňová vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. 24.5.1996 byla prohlášena za kulturní památku.

Protržená přehrada

Protržená přehrada

Protržená přehrada

Protržená přehrada

Protržená přehrada

Protržená přehrada


skiareál Špičák

Špičák

Špičák

Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku, zaštítila se dvěma jmény, která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich jako autor projektu a druhým nikdo jiný než samotný František Josef I. V roce 1908, kdy byl pokládán základní kámen k rozhledně, se totiž po celé monarchii konaly oslavy 60 let jeho panování. Při té příležitosti císařská kancelář milostivě svolila, že budoucí věž bude moci nést jméno "Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.". Pro horský spolek to bylo vyznamenání, od kterého si stavitelé jistě slibovali, že přinese i větší příliv prostředků na stavbu. Asi tomu tak nebylo, neboť z finančních důvodů sekce nakonec upustila od původního záměru postavit rozhlednu současně s chatou. I tak, bylo otevření nové vyhlídkové věže na Špičáku, uskutečněné 4.7.1909, velkou událostí, kdy na vrcholu rozhledny vlály vlajky, pronášely se projevy a stařičkému císaři i jeho zanikajícímu mocnářství byla provolávána věčná sláva. Rozhledna nestála osamoceně dlouho. Již za rok byla dokončena přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930, kdy byla chata podstatně rozšířena a úplně pohltila vlastní rozhlednu, z níž je dnes vidět jenom vrchol s vyhlídkovou plošinou. Na úchvatnosti rozhledu ze Špičáku to však nijak neubírá.

vodní nádrž Josefův Důl

Josefodolská přehrada

Vodní nádrž Josefův Důl

Rozlehlá vodní nádrž Josefův Důl (Josefodolská přehrada) se dvěma sypanými hrázemi (celková délka 720 metrů, výška 43 metrů) leží v nádherném prostředí a je dominantou Jizerských hor. Přehrada byla vybudována v letech 1976 - 82 na řece Kamenici a napájí pitnou vodou města Liberec a Jablonec nad Nisou spolu s přilehlými obcemi. Je propojena podzemní štolou s úpravnou vody v Bedřichově. Účel Josefodolské přehrady však není pouze vodárenský, chrání také před povodněmi stejnojmennou obec a další osady na horním toku Kamenice. Celková rozloha vodní plochy je cca 140 hektarů a hloubka je místy až 40 metrů.
Okolím nádrže vedou turistické trasy, cyklostezky a také Jizerská lyžařská magistrála. Každoročně po její hrázi projíždějí např. účastníci známého Nova Author cupu. Do útrob hráze a štol jsou Povodím Labe příležitostně organizovány exkurze.

Jedlový důl a vodopád Jedlové

Naučná stezka je 2 km dlouhá, vede krásným sevřeným údolím říčky Jedlová. Na 9 zastaveních seznamuje s přírodními hodnotami rezervace - zbytky původních přirozených jedlobukových porostů s významnými rostlinnými a živočišnými druhy, skalními útvary a vodopády.

vodopád
vodopád

Nová Louka

Sklárna založená v roce 1757 Johannem Josefem Kristelem. Sklárna byla v šedesátých letech 19. století přestavěna na pohodlný lovecký zámeček. V současné době je využíván jako restaurace, která je vyhledávaným cílem turistů jak v letním tak i v zimním období.

Kristiánov

Památník sklářství v Jizerských horách. Liščí bouda je poslední roubenou chalupou bývalé sklářské osady, vybudované v letech 1774 -1775.

skrárna Nová Louka

Nová Louka

Kristiánov

Kristiánov

Slovanka

Železná rozhledna s otevřenou vyhlídkovou plošinou na vrchu Slovanka (820 m.n.m.) v sousedství lyžařského areálu Severák, nad Hraběticemi a Velkým Semerinkem. 
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 7km) přes Josefův Důl do Hrabětic na parkoviště u Arniky, odtud pěšky po červené nebo zelené značce cca 1 km

Štěpánka

Rozhledna na vrcholu Hvězdy (959 m.n.m.) na hranicích Jizerských hor a Krkonoš, nad obcí Příchovice.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 10km) na Desnou, dále směr Harrachov, do Příchovic a na parkoviště u chaty Hvězda, dále pěšky po modré značce k rozhledně

rozhledna Slovanka

Slovanka

rozhledna Štěpánka

Štěpánka

rozhledna Královka

Královka

Královka

Janovská sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se rozhodla, že na Königově výšině (dnešní Královce), postaví zatím jen dřevěnou rozhlednu. Byla objednána jednoduchá trámová konstrukce se dvěma patry a s vyhlídkovou plošinou ve výši 19 m. Slavnostní vlajky nad ní poprvé zavlály 9.9.1888. Jakmile to bylo možné, janovská sekce zakoupila ještě nedaleký domek, kde zřídila malé pohostinství. Dřevěná rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků až do roku 1906, kdy padla za oběť listopadové vichřici. Janovští však reagovali velice rychle. Požádali jabloneckého stavitele S. Arnolda o vypracování projektu kamenné rozhledny a 8. září 1907, za necelé 4 měsíce od položení základního kamene, již otevírají novou, 23,5 m vysokou, věž. Malá chata už nestačí zvýšenému zájmu, a když v roce 1933 vyhoří, je rok nato nahrazena novým horským domem, který je postaven v těsné blízkosti rozhledny, aby bylo ještě více zdůrazněno sepětí obou staveb.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 7km) přes Josefův Důl do Hrabětic na parkoviště u Kapličky, odtud pěšky cca 1 km.

Bramberk

Bramberk je 21 metrů vysoká rozhledna z tvrdé žuly. Již v roce 1889 zde německý horský spolek nechal vybudovat rozhlednu dřevěnou, ke které o tři roky později přistavěli horskou chatu, která tu stojí dodnes. V roce 1912 zde nechali vybudovat rozhlednu kamennou, která společně s horskou chatou slouží turistům dodnes. Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 8km) do Lučan, dále vpravo na Maxov k rozhledně Bramberk.

Černá Studnice

Již v roce 1885 na vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím Něm. horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGJI), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko. Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězný projekt architekt Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže. Práce byly zahájeny v létě 1904 a 14.8.1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 12km) do Smržovky, směrem na Novou Ves, Dolní Černá Studnice vlevo k rozhledně.

rozhledna Bramberk

Bramberk

rozhledna Černá Studnice

Černá Studnice

Kopanina

Rozhlednu najdete na půlce cesty mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem zhruba ve dvou třetinách masivu Ještědsko-kozákovského hřebene, na pomyslném rozhraní mezi oblastmi Jizerských hor (na sever od rozhledny) a Českého ráje (směrem na jih), s nádherným výhledem do obou stran.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 15km) do Smržovky, směrem na Novou Ves přes Dalešice k Myslivecké chatě a odtud 0,5 km pěšky.

Petřín

Rozhledna s restaurací na vrcholu jižního svahu Jablonecké kotliny, na okraji města Jablonce nad Nisou, v zástavbě městské části Vrkoslavice.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 11km) do Jablonce nad Nisou a přes čtvrť Vrkoslavice k parkovišti před rozhlednou

Kopanina

Kopanina

Petřín

Petřín

Na Čihadle

Vrcholové rašeliniště „Na Čihadle“ je známou přírodní rezervací Jizerských hor nacházející se 980 metrů nad mořem v sedle mezi Smědavskou horou a Černou horou. Na ploše 4 hektarů zde byla vyhlášena v roce 1987. Jméno místa, které se nachází na rozvodí Severního a Baltského moře, pochází od tradiční obživy obyvatelů Jizerských hor - čižby neboli ptáčnictví. Malí a zpěvní ptáci jako jikavci, čečetky, brkoslavové, kvíčaly a další končili na talíři ještě dlouho po roce 1872, kdy byla čižba zakázána z důvodu ochrany ptactva.

Vyhlídkovou věž o výšce cca 4 metrů zde v roce 2000 v rámci programu „Stabilizace rašelinišť náhorní plošiny Jizerských hor Na Čihadle, Na Kneipě a U Posedu“ zbudovala Společnost pro Jizerské hory a Správa CHKO Jizerské hory. Patrová trámová konstrukce se 16-ti schody nabízející výhledy především na rašeliniště nahradila svou podobnou předchůdkyni, která byla pro špatný technický stav zbořena v 90. letech 20. století.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 6km) na Mariánskohorské boudy dále po pěšině na Čihadla.

mokřiny Čihadla

Čihadla

mokřiny Čihadla

Čihadla


rozhledna Smrk

rozhledna Smrk

Smrk

Na nejvyšším vrcholu české části Jizerských hor, Smrku, vysokém 1124m, stála rozhledna již od roku 1892. Nechali ji zde postavit občané Nového Města pod Smrkem. Realizace byla svěřena tesaři Fritschovi, který si musel poradit s tím, že na smrku nerostly tak vysoké a dlouhé stromy. Rozhledna vysoká 25 m byla celá ze dře va. Byla nejprve zkušebně postavena v údolí a teprve potom pracně rozebrána a přepravena na vrchol hory. Celá akce trvala 7 týdnů. Později byla u rozhledny postavena i chata umožňující přenocování.
Díky důkladné údržbě vydržela rozhledna neuvěřitelných padesát let. Zničila ji až válečná doba a torzo věže se definitivně zřítilo počátkem padesátých let dvacátého století. Mezitím přišla doba, která rozhlednám příliš nepřála. Teprve v devadesátých letech dostávají snahy občanů Nového města pod Smrkem konkrétní podobu a v polovině srpna 2003 byla zahájena stavba nové ocelové rozhledny, která byla 21. září 2003 slavnostně předána veřejnosti.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 12km) na Desnou, odbočit vlevo na Horní Polubný, Souš a kolem přehrady na Smědavu, do Bílého Potoka k  Bártlově boudě dále pěšky 1km.

JIZERKA – perla Jizerských hor

pohled na Jizerku

Jizerka

Již téměř pět století na tomto místě leží osada známá pod jménem Jizerka. Je nejvýše položenou osadou v Jizerských horách. První zmínka o ní pochází ze zápisu o hraničním sporu z r. 1539 mezi frýdlantským a navarovským panstvím. Po staletí to byla osada dřevorubců a čihařů. V 16. a 17. století sem přicházeli hledači drahokamů, kteří v náplavech potoků hledali a skutečně nacházeli vzácné kameny: safír, rubín, spinel, křišťál, turmalín, chalcedon aj. Dosud je hojný černý ilmenit, zde spíše známý jako iserin. Po hledačích drahokamů, ponejvíce Italech - zde Vlaších, byl pojmenován Vlašský hřbet, z něhož stéká potůček, v jehož náplavech bylo nejproslulejší naleziště drahokamů - Safírový potok.
I v dnešním hostinci Pyramida se dřív brousilo sklo, tak jako v mnohých jizerskohorských chlupách.
Kamennou pyramidu před chatou nechal v roce 1828 postavit sklář Riedl na počest uzavření smlouvy s majitelem frýdlantského panství o povolení k založení sklářské huti.
Panský dům stojí uprostřed Jizerky mezi Pyramidou a bývalou novou sklárnou. Kdysi zde bydlel huťmistr a příležitostně i majitel sklárny.

restaurace Pyramida

Pyramida

Panský dům

Panský dům

Muzeum Jizerských hor

Uprostřed osady Jizerka stojí nenápadné stavení. Přesto zaujme svým udržovaným starým vzhledem. Budova sloužila jako škola, byla postavena roku 1889 a nyní zde najdeme Muzeum Jizerských hor. Stavení leží na jedné z odboček z hlavní silničky protínající Jizerku. U rozcestí mezi Panským domem a novou sklárnou na sebe muzeum upozorňuje informačním panelem.

Rašeliniště Jizerka

Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 8km), na Desnou, odbočit vlevo na Horní Polubný, směr Václavíkova studánka na parkoviště pod horou Bukovec, dále pěšky.

Muzeum Jizerských hor

Muzeum Jizerských hor

rašeliniště Jizerka

rašeliniště Jizerka

Ještěd

Prvním objektem na Ještědu byl podle kronikáře Johanna Cazla Rohna kříž, vztyčený v roce 1737. Služby návštěvníkům však začal poskytovat až Florian Hasler, který v roce 1868 postavil částečně kamennou chatu. Ta se setkala s velkým úspěchem. Horský spolek k ní proto nechal přistavět prostornou verandu pro téměř 200 osob. Návštěvnost se ještě zvedla, a tak v roce 1876 byla zde postavena první rozhledna.

Jizerka – Safírový potok

Jizerka – Safírový potok

Jizerské hory

Jizerské hory

Ještěd

Ještěd


Přibližně o sto let později, v roce 1889, však musela být stržena a na jejím místě vyrostla nová, osm metrů vysoká rozhledna. Na přelomu století přestala vyhovovat i ta, zejména z kapacitních důvodů, a proto Horský spolek nechal postavit novou dominantu Ještědu, horský hotel. Slavnostní otevření se konalo 13. ledna 1907. Stavba fungovala až do roku 1963, kdy vyhořela.
Současná podoba Ještědu pochází z rukou architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Hartmana, kteří ji vytvořili v první polovině šedesátých let. Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Třešničkou na dortu je pak prestižní Perretova cena Mezinárodní unie architektů, která byla Ještě du udělena v roce 1969.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 22km), do Liberce směr Horní Hanychov na parkoviště u lanovky.

© 2008, chalupa Tara | vytvořil FSweb

Kontaktní informace

Poštovní adresa

CHALUPA TARA
Albrechtice č.p. 344
468 43 Albrechtice v Jizerských horách

Telefony

Tel.: +420 484 802 010
Tel.: +420 733 126 737
Tel.: +420 733 126 747

Skype

chalupatara.cz

ICQ

76-060-488

Web

http://www.chalupatara.cz